Oltecká sajtna	Honza Žanek Hlaváček


Ty járy, gdy u nás ve štatlu 
hrnuly těžký mlaty ze Švédem, 
tak ty už só dávno pali.
V gébišu je i lesk z auglí tuháčků, 
kerý šli do mixny za svůj rodné štatl 
a zagrébovali do sna. 

Toto je story 
jedneho betelnýho kocóra 
ze smutnéma auglama, 
keré dál zůstal lajfčit na sólovku 
s bordelem v řepě 
a s těžkó chmurkó ve svoji hercně…

Régna na háro ti padá, 
z tvéch auglí bych vyčet rád.
Proč je z tebe stará Gapa? 
Góme Velké kiloš snad.


Tam na berglu v blatě štreky 
gróňá nafurt véška tvá.
Na kolku má z goldny kódr, 
ale plótva ufiklá.

Fasádu má z fedrů šedó 
z jeho minut šlusovéch
Z krve čůrky prachem vedó 
v haryzónách jílovéch

Z tý oltecký sajtny malý 
fšici mraky tlačijó.
Z Pitris kirchny klingec valí 
mávačku jim fachčijó.


Nezgómneš už nikdy, 
ty můj láčové kocóre, 
tu svoju olteckó sajtnu,
všechny ty naše betelný 
borce ze štatlu.
Velké kiloš jim už dávno 
cviknul flósek do dubovýho spacáka
a voni tam fčil kdesi v nebálu 
vařijó věčné radovanec

Régna duje staró válku, 
dujó to i haluze
Za mlatu by dal svó lajfku, 
nedělé si iluze

Z tý oltecký sajtny malý 
fšici mraky tlačijó
Z Pitris kirchny klingec valí 
mávačku jim fachčijó