Ó Zuzano    Walda Matuška

Z Alabamy vede cesta má
jdu s banjem sám a sám
Louisiana je můj cíl a tam
k své milé pospíchám.

Slunce praží, z nebe hromy hřmí, 
můj cíl je dalekej, 
jenže láska má mě pohání, 
Zuzano, neplakej. 

Ó, Zuzanó, Zuzano, mám tě rád,
přicházím z tý velký dálky k vám, 
na banjo budu  hrát. 
Ó, Zuzanó, Zuzano, mám tě rád,
přicházím z tý velký dálky k vám, 
na banjo budu  hrát. 

Včera v noci měl jsem krásnej sen, a teď ho povím vám: 
zpíval jsem Zuzaně pod oknem, 
Zuzano, rád tě mám. 

Zuzana se z okna vykloní 
a šátkem zamává, 
vzdychne, z oka slzu uroní, 
ach, neplač, lásko má. 

Ó, Zuzanó, Zuzano, mám tě rád,
přicházím z tý velký dálky k vám, 
na banjo budu  hrát. 
Ó, Zuzanó, Zuzano, mám tě rád,
přicházím z tý velký dálky k vám, 
na banjo budu  hrát.