Píseň hajného a dcer (Trhák)

Svět je plnej smyslníků,
věřte mi to, děvčata,
zašívaj se do slamníků,
v lese mají doupata.
V Kejřovicích u potoka,
seděl smilník na volši,
šla tu holka modrooká,
stalo se to nejhorší.

Všude jsou, všude jsou, jestli nás unesou,
pověst nám poskvrní, smyslníci smyslní.

Všude jsou, všude jsou, jestli nás unesou,
pověst nám poskvrní, smyslníci smyslní.

U Tábora na rybníce,
číhal smilník pod ledem,
protože měl velký plíce,
vydržel tam celej den.
V Pardubicích jistej Zavřel,
do houslí si dívky zval,
pak je do těch houslí zavřel,
neslušný jim písně hrál.

Všude jsou, všude jsou, jestli nás unesou,
pověst nám poskvrní, smyslníci smyslní.

Všude jsou, všude jsou, jestli nás unesou,
pověst nám poskvrní, smyslníci smyslní.

Všude jsou, všude jsou, všude jsou, všude!
Líbíš se mi, dívko lesní, dávám ti to písemně,
o tom se ti ani nesní, jak ti bude příjemně.

Všude jsou, všude jsou, všude jsou, všude!
Vzděláním jsem středoškolák,
za lásku dám cokoliv,
nerad bych se ovšem prolák,
proto chodím o holi.

Všude jsou, všude jsou, všude jsou, všude!
Čekám na ni celé týdny,
domů chodím v půl sedmé,
snad mi pošle úsměv vlídný,
snad si na mě usedne.

Všude jsou, všude jsou, jestli nás unesou,
pověst nám poskvrní, smyslníci smyslní.