Stromy

Na stejné zemi co my 
bydlí tu s námi stromy, 
mlčí a hledí si svého 
listíčka zeleného. 

Na stejné zemi co my 
bydlí tu s námi stromy, 
mlčí a hledí si svého 
listíčka zeleného. 

Topoly, topoly, topůlky, 
zatím jste vyrostli do půlky, 
až budete jako svíce, 
bude nám o pár let více. 

Stokrát vás deštíček zaleje, 
budou z vás vysoké aleje, 
kterými jednoho rána 
já budu kráčeti vdaná. 

Na stejné zemi co my 
bydlí tu s námi stromy, 
mlčí a hledí si svého 
listíčka zeleného. 

Stojím tu s otázkou nevinnou, 
jestli bych nechtěl být dřevinou. 
Na sobě mít šaty z kůry, 
dívat se na všechno shůry. 

Na stejné zemi co my 
bydlí tu s námi stromy, 
mlčí a hledí si svého 
listíčka zeleného.