Vilém peče housky    Naďa Urbánková
traditional, úprava Sláva Kunst / Zdeněk Svěrák 

Já vdávala se mladá
a hloupá ještě víc
těch nabídek no řada
a žádná z Nemanic
můj Vilém voněl chlebem nebe v očích měl
tím modrým nebem mě zmát ach, ach bohužel

Můj Vilém peče housky
a málo mě má rád
on očíčka má ouzký
a věčně chtěl by spát
já ráno stojím v krámě
a smutná se vám zdám
jen koukejte se na mě pro mě za mě
jak tu uvadám


Můj muž se s těstem hmoždí
a dělá jako kat
však sotva přidá droždí
už zívá a jde spát
Ať živnost kdekdo chválí
ať chválí boží dar
mně nestačí přece
oheň z pece
chci mít jiný žár

Můj Vilém peče housky
a málo mě má rád
on očíčka má ouzký
a věčně chtěl by spát

Jo, jo, jo, je to tak, je to tak.
Chudák holka. Jen mě nelitujte.
Vilém zkrátka v noci peče a ve dne spí.
Hm, jenom ho nelitujte.

já v neděli hned zítra
si vyšla do Všetat
tam pekařka je chytrá
snad radu může dát
Už z dálky jak mě vidí
ty oči-bledou líc
hned naproti chvátá:
holka zlatá
neříkej mi nic

Tvůj Vilém peče housky
a málo tě má rád
a očíčka má ouzký
a věčně chtěl by spát

Tak, tak, takhle to bylo.
Je pěkný že ji politovala, 
ale jestli jí taky něco poradila.
No, to se budete divit... no...

Byl večer-vyšly hvězdy
a v domě voněl kmín
já žebřík dala ke zdi
a vzhůru na komín
Prý jedna cihla stačí
a oheň nemá tah
teď běhej si marně
po pekárně
s těstem na rukách

Můj Vilém nepek housky
a měl mě hodně rád
už oči neměl ouzký
a vůbec nechtěl spát

Tak, tak, tak, tak takhle to přesně bylo.
Co že to dala na ten komín?
Cihlu pánové, cihlu.
Jsem zvědavej kdy ji sundá...
Na to je čas.

Je ráno-slunce pálí
my otvíráme krám
a z okolí i z dáli
jdou zákazníci k nám
Já volám: housky nejsou
a hlas mi štěstím zjih
mám police prázdné
obchod vázne
tomu říkám hřích

Můj Vilém nepek housky
a měl mě hodně rád
teď očička má ouzký
a dlouho bude spát
Já volám: housky nejsou
a pekař musí spát
ať město se hněvá
mně to neva
jen když mě má rád