Vlci Mirai Brzy bude ráno, my pořád nechcem spát. V tomhle baru dávno, už měli zavírat. Pokračujem dál, dopít drink, já zaplatím a jdem. Ulice, co neznám, jsou jako labyrint. Nehledáme východ, a tak jsme se ztratili, lidi na nás koukaj, my dva máme přesně to, co chcem. Jsme jako dva vlci, co vyjou na měsíc. Jsme šťastný, nechcem už nic víc. Jsme jako dva vlci, co běží krajinou, bílou tmou. Jsme jako dva vlci, co vyjou na měsíc. Jsme šťastný, nechcem už nic víc. Jsme jako dva vlci, co běží krajinou, bílou tmou. Miluju tvý tělo, miluju tvůj smích, ty nekonečný nohy, ty víš jak šílím z nich. Teď a tady, jestli chceš, já můžu si tě vzít. Vidím tvoje oči, vím s kým chci zestárnou. Než tahle noc skončí, chci do tmy s tebou plout. Seš můj maják, tak mi cestou ještě chvíli sviť. Jsme jako dva vlci, co vyjou na měsíc. Jsme šťastný, nechcem už nic víc. Jsme jako dva vlci, co běží krajinou, bílou tmou. Jsme jako dva vlci, co vyjou na měsíc. Jsme šťastný, nechcem už nic víc. Jsme jako dva vlci, co běží krajinou, bílou tmou. Jsme jako dva vlci, co vyjou na měsíc. Jsme šťastný, nechcem už nic víc. Jsme jako dva vlci, co běží krajinou, bílou tmou.