Rituál   Kamelot

Nahoře svítil velkej vůz 
a pole pokosená dokořán 
voněla hlínou a ten mír jak dřív 
vrátil mě náhle do těch dnů, 
vrátil mě náhle do těch dnů. 

Křížová cesta klikatá 
a prsty propletený v žáru tmy 
vedly se s vírou, že nás nevidí 
na louce u klád nikdo z lidí, 
na louce u klád. 

Zpívej, už slyším ten hlas, 
tak důvěrnej, tak blízko a zas, 
to se vrátí, když bejvá ti hůř, 
když se svádí řeči ostrý jako nůž. 

Zapálím svíce plamen můj 
a půjdu tiše starou silnicí, 
najdu tě spát u křížků z kamení, 
položím oheň na listí
položím oheň na listí

Konečně s větrem usínám, 
přišel mě místo tebe obejmout, 
rituál zněl a rýhou údolí 
vracím se ránem za tebou, 
to já se vracím.

Zpívej, už slyším ten hlas, 
tak důvěrnej, tak blízko a zas, 
to se vrátí, když bejvá ti hůř, 
když se svádí řeči ostrý jako nůž.